Temná slepota 4 - Ráno z olova
Slepý jak krtek a to co miloval se během dvou minut proměnilo v docela obyčejný prach. Jack stoupal do schodů, a když ucítil seno které bylo uložené na půdě, popošel asi čtyři metry a lehl si, ovšem pohodlí ani neočekával. Byly doby kdy lehával a spal i na obyčejném kamení, avšak vyklubala se z toho šílná bolest zad. Od té doby to Jack nezkoušel opakovat...
Elizabeth ho šla ráno vzbudit, avšak když se rozhlédla- Jack nikde!! Zachvátila ji trochu panika. Seběhla schody, zkontrolovala svého syna a co neviděla. Jack spal na zemi hned vedle postele Williama! Doufala sice, že si ti dva budou rozumět, ale vivinulo se nenějak lépe.
O pár minut později, zrovna když Lizz snídala, Jack sešel dolů, a kupodivu se u toho nepřerazil. Zvedl hlavu, jakoby instinktivně se rozhlédl a šel směrem ke kuchyni. Hmatem hledal ty jablka a pomeranče co měl včera k večeři, plus ještě nějaký ten chleba o kterém se Elizabeth zmínila že v kuchyni někde je, jen si Jack nemohl vzpomenout kde. Takovéhle výpadky paměti měl prvně od druhého dne bez jeho milované Angeliky. Elizabeth ho chytila za rameno a aby věděl, že to je ona, pozdravila ho.Oplatil jí pozdrav. Všimla si, že jack sahá převážne po ovoci a zelenině, také viděla že sahá po chlebu. A maso nikde. ,,Nebudeš maso?" Zeptala se Jacka, který neustále využíval hmat k tomu aby něco našel.
,,Málokdy jím maso, jsem skoro vegetarián", odpověděl, a otočil se směrem na Elizabeth.Ta se na něj podívala, a při pohledu na jeho pořezané tváře a oči jí ho bylo líto. Jack si s tím, že je slepý , pravděpodobně nedělal těžkou hlavu. Lizz fascinovalo, jak se dokáže bez očí orientovat po celé kuchyni a rozpozná mazací nůž od nože na steaky bez toho aby si nože ohmatal.,,Asi se jen hloupě ptám", začala, ,,Ale jakto že se tak dobře orientuješ v kuchyni když jsi včera přišel o zrak?"
,,Já ti ani nevim, Lizz". Odpověděl jí Jack,,Jo a a kdy už budu zase vidět?" Elizabet se zarazila. Ona sama neměla se slepotou žádné zkušenosti, a se slepotou jiných už vůbec ne. ,,Možná zítra, možná příští týden, měsíc, rok, já sama nevím a upřímě nemám se slepotou zkušenosti",odpověděla a podala Jackovi krajíc chleba, který se válel na tak nešikovném místě, že by ho bez Lizz asi do smrti nenašel. ,,Díky" , prohodil dost mrzutě, což Elizabeth mrzelo, dokud jí nedošlo že by ho měla spíš pochopit. Jack se do chleba zakousl se a šel ven z domu, na čerstvý vzduch, který mu těch pár hodin velmi chyběl. V dálce ucítil moře. Ano, přeně to moře, které tolik miloval.