Temná slepota 5- Myšlenky na pochodu
Po rozhovoru se Elizabeth šla najíst. Udivilo ji, když se od něj dozvěděla, že je vegetarián. Vzpoměla si na Willa, na kterého si však nějaký ten rok ještě počká. ,,Kde jsi, Wille?". Srdce jí postupně pukalo. Měla teď kromě jeho syna, kterého velice milovala, na krku ještě někoho- a to Jacka Sparrowa.
Odešel. Ale kam? Rohlédla se po domě, ale nikde ho neviděla. ,,Cha, Jacku, Jacku, já vím že tě najdu! To se neboj." Vyšla ven z domu. Však on se nakonec ukáže, slibovala si pro sebe.
Moře. Černá perla. Je mnoho věcí, po kterých Jack kdy toužil, ale tohle už je moc. Ještě aby k tomu zraku přišel ještě o sluch, to by nepřežil. Nebýt Lizz už by neměl teď komu věřit a asi by se skamarádil se svou pistolí.. Poslouchal šumění listů, které se snášely z vysokých i nízkých korun stromů jako zimní sníh. Dost dobře si uvědomoval, že hrát dobrou náladu na tu dámu které kdysi zachránil život a která ho vždy prokoukla není zrovná dobrý nápad. Prozatím by to ale mělo stačit. Vzpoměl si na jejich první a jediný polibek, těsně před tím, než ho zradila, aby mu tak vlastně pomohla přesvědčit sebe samotného že jiná cesta pro něj není. A jak hezky Elizabeth líbá! Pro jediný polibek od Elizabeth by byl ochotný obelstít i Angelicu, kterou tolik miloval. Jediný problém by byl, že ona by mu tu ,,zradu" opětovala. A navíc by jí to neudělal- nebo by to alespoň nechtěl. Miloval jí stejně jako Will miloval Elizabeth. Pořád dokola si kladl jednu a tu samou otázku- ,,Miluje mě Angelica vůbec?"
,,Tak tady jsi, všude tě hledám". Udýchaná Elizabeth si sedla vedle Jacka, který nevypadal zrovna šťastně, a přemýšlela, jestli je to mořem a Černou perlou, rumem, nebo....? Každopádně to mohlo být i tím že je slepý. Ale ona znala toho optimistického Jacka. Věděla, že se stalo i něco mnohem horšího než tohle. Věděla, že kdyby se stalo něco, co by se dalo vyřešit, tak by to byl on, ale tohle on není. Něco ho nejspíš trápí. Kdyby se jí tak podařilo zjistit co...Ale u něj to nebude snadné ,už ji přeci několikrát obelstil, tak proč by to neudělal zas?
,,Ahoj", prohodil Jack po chvilce.,,Ahoj, Jacku",odpověděla Lizz., podívala se na něj a až teď zahlédla jakousi ránu na jeho pravém prsu, které si předtím ani nevšimla. ,,Jak jsi k té ráně přišel?" zeptala se. Připadalo jí to trochu divné, že by měl někdo jen tak na prsu ránu ve tvaru vidlice.Měla na jazyku tolik otázek, ale těď se zaměřovala na tuto. Jack si lehl a zavřel oči, ikdyž byl slepý. Už to byl takový ten reflex. Pětačtyřicet let vidí jako orel, a pak najednou oslepne. ,,Lizz, já..." Začal, chvíli se zaseknul, ale pak se zase nadechnul a mluvil dál.,,Slyšela jsi o Edwardu Teachi?" Elizabeth se napřímila. Žeby ho on pořezal?,,Ano, myslím že něco ano, proč?" Jack začal vytrhávát kusy trávy.,,Poté co jsme zatočili s Východoindickou spolešností jsem měl tak nějak namířeno k prameni mládí. A on taky. Jelikož jsem jako jeden z mála věděl, kde leží, tak pro mě poslal svou dceru,Angelicu." Snažil se jí nevylíčit všecho, ale jestli to měla pochopit, jinak to nešlo.,,A co se dělo pak?" ptala se Elizabeth, kterou zaujalo už to, že se zmínil o nějaké ženě. ,,Spolupracouvali. Měl jsem co dělat abych z vůbec nějak vyvázl. Byl jsem na Pomstě, jeho lodi. A tam vytvořil voodoo panenku. A já...." Elizabeth ucítila napětí. ,, nesnáším když mě někdo ovládá. Musel jsem to udělat. Musel jsem ho zabít. Ne proto, co mi udělal. Ne proto, jaký byl. Vlastně ho zabil Barbossa, já jen dopomohl, ale to platí taky, nebo ne?" Prohodil se smíchem v hlase. ,,A proč tedy?" ,,Protože kdybych to neudělal, tak by tam Angelica zemřela, chápeš? A jestli se dostala z ostrova kam jsem ji vysadil, tak po mě půjde, to je jistý. Proto taky potřebuju vidět, a to co nejdřív." Začal vztávat, oklepal se a dodal: ,,Ty mě zavedeš k tý čarodějnici co mi rátí zrak, viď?" Elizabeth by kývla, kdyby jí viděl. ale neviděl.,,Jasně že jo. Něco vymyslíme". Řekla, zrovna když se Jack otočil a odešel.