Temná slepota 7- Výčitky svědomí
Když vám někdo řekne, že vás má rád, velice vás to potěší. Avšak pokud k tomu přidá i to, že vás miluje, zaručene vás umlčí. Elizabet netušila zda-li má být potěšena, nebo jestli jí to nebude spíše působit potíže, ona sama Jacka nemilovala. Nebo by si to sama nikdy nepřiznala. Dívala se na něj, na jeho ,,upravený" knírek a legrační copánky coby vousy. I Když černá bradka sice opticky zužovala rty, které Jack ale neměl tak úzké, jak se na první pohled zdálo. Velký, rovný nos na opáleném obličeji tohle všechno podtrhoval. Jediné, co tak scházelelo, byly oči. Jackovy krásné, ne-li překrásné černohnědé oči. Ty rusovlasé Elizabet, která se ustaranýma očima dívala na svého přítele, velmi chyběly.
,, Četl jsem jednu báseň, údajně práve od tebe" . Jack prolomil ticho, které mezi nimi panovalo už pět minut. ,,Už si ji moc nepamatuju, ale víc co jsem ti chtěl říct". Elizabeth poslouchala. Jack se šibalsky usmál a rěkl: ,,Máš talent, holka!". Jack stěží zadržoval smích a Elizabeth na tom byla velice podobně, až se tomu nakonec oba podvolili a útesem se ozval nakažlivý smích. Snad není nutno dodat, že smích oba dva potřebovali jako sůl. ,,Takže.." Jack smíchy nedokázal doříct větu. ,, Takže půjdem?" zeptal se.,,Dobřě, jen si s sebou něco vezmu, kapišto?" Odpověděla Eliz. ,,Hej, to je moje slovo!!" zaprotestoval Jack. Mezitím se však rusovláska vrátila a mohli se vydat na cestu.
♥♥♥
Ještě před pár měsíci si mohla libovat v jeho náručí, nyní ležela vyhladovělá a žízní zužovaná na opuštěném ostrově. Ačkoli byl písek horký jako by se ohně dotýkal, ona tu bolest byla ochotná ustát. Byla zvyklá spíš na komfort, ale i na tohle si brzo zvykla. Dívala se na panenku člověka, který jí zradil a zároveň zachránil život. Přemýšlela, jak by co by dělala, kdyby se s ním znova setkala. Měla by mu vyhrožovat za to, že přispěl k zabití jejího otce? Nebo by mu to měla odpustit? Téměř černovlasá žena si nostalgicky povdechla. Angelica by se s Jackem ráda znovu setkala. To by se ale musela dostat z tohohle zatraceného ostrova! A to všechno kvůli muži, kterého milovala, kvůli muži, se kterým čekala dítě, přestože jí to nevěřil. To všechno kvůli Jackovi.
Lehce panenku stiskla. Moc dobře i uvědomovala, že to Jack cítí.Pořád mu to všechno v hloubi duše vyčítala. Měla už z toho na krajíčku, ale přestože s ní na ostrově nikdo nebyl, raději se ovládla. Rozhlédla se po obzoru, nejdříve doleva, pak otočila hlavu a chtěla se podívat doprava, avšak její pohled se zasek někde uprostřed. Pirátská loď, Krerá byla na obzoru, se otočila směrem k Angelice, nejpíš jí její posádka zahlédla. Vstala za země , oči se jí rozzářily nedočkavostí , což ale utlumoval strach, že by jí mohli spíš ublížit. Jestli se má z tohoto ostrova neostrova dostat, bude to však muset risknout.Je to buď teď , nebo nikdy.